Podle globálního indexu digitálních dovedností společnosti Salesforce z roku 2022 se pracovníci s vysokoškolským vzděláním cítí být lépe připraveni v oblasti digitálních dovedností než ti, kteří titul nemají. Z výzkumu však ale také vyplývá, že mnoho pracovníků bez vysokoškolského vzdělání přebírá iniciativu a učí se digitálním dovednostem potřebným pro pracovní místa budoucnosti – což poskytuje podnikům příležitost přehodnotit tradiční požadavky na zaměstnance.
Pracovní místa potřebná pro dnešní digitální ekonomiku se mění a mění se tak i dovednosti, které podniky potřebují k jejich obsazení.
Tradičně nemohli pracovníci získat práci ve firmě bez – minimálně – vysokoškolského vzdělání. Nicméně vzhledem k tomu, že konkurence o technologické talenty hraje při náboru zaměstnanců stále větší roli, některé organizace se přiklánějí k zaměstnávání nevyužitých talentů – včetně těch, kteří nemají vysokoškolské vzdělání. Z tohoto trendu tak mohou těžit pracovníci, pro které bylo dříve obtížné prosadit se v oboru bez tradičních, na technologie zaměřených vysokoškolských titulů a certifikací.
Údaje z globálního indexu digitálních dovedností společnosti Salesforce za rok 2022 naznačují, že tento druh náboru je pro odvětví výhrou, protože tito pracovníci se budou pravděpodobně také aktivně rekvalifikovat a zvyšovat si kvalifikaci ve svém volném čase, aby podpořili své cíle. Více než polovina (51 %) pracovníků totiž plánuje osvojit si nové digitální dovednosti, od zadávání dat po vývoj aplikací, které jim pomohou v kariérním postupu. Dále se 17 % hodlá naučit nové dovednosti, které povedou k jiné kariérní dráze v jejich současné společnosti. 14 % pak plánuje tak využít nově získané dovednosti k zahájení své nové pracovní dráhy mimo současnou organizaci.
Zvyšování kvalifikace se projevuje na globální pracovní síle
Globální index digitálních dovedností společnosti Salesforce sice ukazuje, že pouze 14 % lidí bez vysokoškolského vzdělání se cítí být pokročilými ve svých digitálních dovednostech na pracovišti, ale toto procento se pravděpodobně zvýší, protože mikrokredity a online certifikace budou i nadále celosvětově dostupné.
Tento posun může náboráře přimět k tomu, aby přehodnotili způsob hodnocení kandidátů, protože rozdíl v připravenosti mezi tradičně vzdělanými a samostudovanými pracovníky se zmenšuje.
Zejména pracovníci z generace Z mají tendenci mít široké spektrum vzdělání, často proto využívají možnosti seberozvoje a vytvářejí si tak nové kariérní cesty.
Nyní je následují ale i další generace a zaměstnanci na střední a vyšší úrovni se rozhodují pro změnu kvůli možnostem růstu. V roce 2021 ukončilo zaměstnání kvůli změně profese 53 % zaměstnaných dospělých a 45 % z těchto pracovníků bylo ve věku 30 let a více.
Bez ohledu na kariérní stupeň se globální zaměstnanci již nyní sami vzdělávají, a to například na platformách, jako jsou Trailhead, Trailblazer Community, MuleSoft Community a Tableau Community.
Nové vzdělávací příležitosti pro studenty, kteří neusilují o vysokoškolské vzdělání
Většina respondentů (82 %) podle průzkumu Salesforce Index plánuje získat nové dovednosti, které jim pomohou v rozvoji jejich současné kariéry – nebo začít novou. Podniky, vlády, vzdělávací instituce a komunity se tak mohou spojit, aby podpořily chuť lidí učit se tím, že vytvoří vzdělávací komunity a podpoří vzdělávací programy na pracovišti.
Zejména univerzity mohou spojit své odborné znalosti s růstem trhu a stát v čele této činnosti. Mnoho žádaných dovedností na pracovišti – například technologie spolupráce a kybernetická bezpečnost – se ve vysokoškolském vzdělávání nevyučují. Spolupráce s podniky při výuce těchto dovedností tak pomáhá univerzitám a vysokým školám zvýšit – ne-li udržet – počet studentů a vytváří tak také lepší přístup k programům STEM a digitálním dovednostem, které může studovat každý.
Společnosti hledají nevyužité talenty
Potřeba digitálních dovedností u pracovní síly vytváří mezi společnostmi větší konkurenci při najímání a udržení talentů. V Evropě však 90 % zaměstnavatelů vyžaduje, aby měli pracovníci alespoň základní úroveň digitálních dovedností, zatímco pouze přibližně 60 % občanů starších 16 let jimi opravdu disponuje.
Vzhledem k tomu, že roste počet pozic vyžadujících digitální dovednosti a rozšiřují se i nové cesty k jejich získání, mohou podniky snáze přehodnotit požadavky na vzdělání, které jsou pro mnoho potenciálních pracovníků překážkou. Přehodnocení budoucích studijních programů, jejich významu pro přístup k odborné přípravě a jejich dopadu na přípravu lidí pro pracovní místa budoucnosti by ve skutečnosti mohlo být dalším velkým průlomem v objevování nevyužitých talentů.
